Banner
Hudební oborHudební obor

Hudební obor

VýtvarnýVýtvarný obor

Výtvarný obor

TanečníTaneční obor

Taneční obor

Literárně-dramatickýLiterárně-dramatický obor

Literárně dramatický obor

Smyčcové nástroje

  • Ilona Vogelová – housle, viola
  • Lenka Doležalová - violoncello
  • Josef Krečmer - violoncello
  • Anna Vančáková - housle, viola

Housle

Housle jsou nejmenší a zároveň zvukově nejvyšší strunný smyčcový nástroj. Vyvinuly se  v 16. století v Itálii z nástroje jménem "lira da braccio" (někdy též: "lyra de bracio" či "viola da braccio"). Tajemství výroby houslí se často předávala z otce na syna - vznikaly tedy celé houslařské rody. Mezi nejznámější patří: AmatiStradivari a Guarneri.

Na housle se hraje smyčcem, který prošel rovněž výrazným tvarovým vývojem - od původního lukovitého až po dnešní prohnutý.

Housle mají velmi bohaté uplatnění: v sólové i komorní hře, v symfonických, divadelních nebo komorních orchestrech, ve folklórních souborech a v elektrifikované podobě též ve folku, popu, rocku apod. Této šíři uplatnění odpovídá i rozsah houslové literatury - téměř všichni skladatelé od baroka po současnost věnovali některé své dílo houslím.

Jedním ze světově nejslavnějších houslových interpretů byl Niccolò Paganini (1782–1840), do tradice českých virtuozů patří např. Josef Slavík (1806–1833), Otakar Ševčík (1852–1934),František Ondříček (1857–1922), Jan Kubelík (1880–1940), Jaroslav Kocian (1883–1950) aJosef Suk mladší (1929–2011).

Mezi současné světově proslulé interprety patří např. Julia FisherAnne-Sophie Mutter,Nicola BenedettiLisa BatiashviliItzhak Pearlman a nespočet dalších.

Z českých dlužno jmenovat např. Václava HudečkaJaroslava SvěcenéhoIvana ŽenatéhoPavla ŠporclaGabrielu Demeterovou a Josefa Špačka mladšího.

Viola

Viola je součástí "rodiny" strunných smyčcových nástrojů. Je o cca 4 cm delší než housle, smyčec má naopak o něco kratší. I jejím předchůdcem byla "lira da braccio". Její tón je oproti houslím méně průrazný - melancholický, podobný "barvou" hoboji či lidskému hlasu. Je to dáno jejími rozměry, které by z fyzikálního (akustického) hlediska měly být větší. Přednost však v průběhu vývoje dostala ergonomie na úkor zvuku - člověk průměrného vzrůstu by měl totiž s ovládáním většího nástroje problém.

Viola vyplňuje tónový prostor mezi houslemi a violoncellem - barva tónu ji předurčuje k harmonickému podbarvování sólových houslových partů v komorní hře (zejména ve smyčcovém kvartetu), přítomna je však v obsazení všech typů smyčcových orchestrů a uplatňuje se i jako svébytný sólový nástroj.

Violová literatura není tak obsáhlá jako houslová - skladatelé ji začali více vnímat jako sólový nástroj až s nástupem romantismu. Někteří na ni sami hráli - např. Antonín Dvořák či Oskar Nedbal.

Mezi nejznámější české violisty patří např. Ladislav ČernýLubomír MalýLadislav Kyselák Jan Pěruška.

Violoncello

Violoncello vzniklo zvětšením tvaru houslí. Vyvinulo se tedy rovněž z původního nástroje "lira da braccio". Vyskytovalo se zprvu v několika velikostech, s různým počtem strun a bylo bez bodce - drželo se pevně mezi koleny. První moderní violoncello vyrobil v Cremoně roku 1572 Andrea Amati. Velkou konkurenci mělo v nástroji podobného vzhledu i velikosti - "viole da gamba". Posléze se mu jej však podařilo vytlačit.

Zvuk nástroje je velmi sytý a ve vysokých polohách připomíná violu.

Violoncello se uplatňuje v orchestru i komorní a sólové hře. Je nedílnou součástí smyčcového kvarteta i kvinteta a klavírního tria. Hudební literatura je pro tento nástroj velmi obsáhlá. Z českého hlediska není bez zajímavosti, že k nejhranějším sólovým skladbám patří "Koncert h moll pro violoncello a orchestrAntonína Dvořáka.

Mezi světově proslulé violoncellisty patří např.: Pablo CasalsMstislav Leopoldovič RostropovičMisha Maisky a Yo-Yo Ma. Z českých můžeme jmenovat např. Josefa ChuchraAlexandra VečtomovaJana PáleníčkaJiřího BártuDaniela Veise či Josefa Krečmera staršího.

Pro detailnější informace o nástroji viz např. http://violoncello.ondrejkratochvil.eu.

Kontrabas

Kontrabas je největší strunný smyčcový nástroj. Na rozdíl od předchozích zástupců této nástrojové skupiny, jejichž předchůdcem je "lira da braccio", má kontrabas historický původ u konkurence - basové "violy da gamba". Společnou s ostatními strunnými smyčcovými nástroji má však dobu vzniku - přibližně koncem 16. století.

Odlišné historické kořeny se projevují například v ladění strun, jež jsou - oproti předchozím nástrojům, které používají kvinty, - laděny v kvartách. Kontrabas má nejčastěji struny čtyři, v symfonických orchestrech se ale často používají i pětistrunné. Smyčec je sice tvarově podobný těm u předchozích nástrojů, ale používá se odlišné držení.

Při hře na kontrabas, který se podobně jako violoncello opírá o zem bodcem, se stojí nebo sedí na speciální židli. Zvuk kontrabasu svou hlubokou frekvencí „tmelí“ tóny ostatních smyčcových nástrojů v orchestrech.

Kontrabas má široké uplatnění: v klasické hudbě jako sólový nástroj, člen komorních uskupení a symfonických orchestrů, v moderní nonartificiální hudbě má jeho výskyt široký stylový záběru - od folkloru, folku a country po jazz, rock a pop. Zde se při hře mnohdy nepoužívá smyčec - tóny se vybrnkávají. Klasický kontrabas je tu však v současnosti často nahrazován baskytarou.

Z historických virtuózů na kontrabas můžeme zmínit např. Jana Dismase Zelenku (1679–1745) - Čecha, který působil na dvoře saského kurfiřta. Mezi soudobé významné interprety patří např. Miloslav Gajdoš, který na broumovské ZUŠ již několikrát pořádal masterclass, Jiří Hudec a Miloslav Jelínek.

Mezi nejslavnější české jazzové kontrabasisty současnosti patří bezesporu Robert Balzar, pocházející z nedalekého Červeného Kostelce, či Tomáš Baroš, z českých "legend" můžeme zmínit třeba Luďka Hulana nebo George Mraze - kontrabasistu českého původu žijícího v USA.

Ze světových jazzových jmen nutno dodat např. Charlie Minguse nebo Avishai Cohena.

Základní umělecká škola Broumov
V Kopečku 89
55001 Broumov - Nové Město
IČ: 66289351

Štěpán Přibyl, DiS.
Ředitel školy
+420 739 058 710
pribyl@zusbroumov.cz 

Kancelář vedení
+420 491 521 169
Ekonomický úsek
+420 491 521 008